Mikulov
Každé město může vyprávět mnoho příběhů, které společně spřádají příběh jediný a jedinečný. Co zajímavého nám může povědět Mikulov? Město vyrostlo na jantarové stezce, na důležité moravsko-rakouské hranici a na dlouhá staletí se stalo sídlem mocných šlechtických rodů – Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Ti z něj učinili významné duchovní centrum, středisko moravských Židů, město zaslíbené novokřtěncům, též zvaným habáni, i katolickým poutím. V Mikulově dokázali lidé různých vyznání vedle sebe žít v míru. Mikulov byl ale také důležitým politickým centrem, blíže Vídni než Praze, v němž například probíhala mírová jednání po bitvě u Slavkova a po prusko-rakouském konfliktu.
Dnes, po odstranění někdejší železné opony, je Mikulov znovu pohostinnou branou jižní Moravy, městem skvělých památek, úrodných vinic a přírodních krás. O krásu města se zasloužily především dva slavné šlechtické rody – Liechtensteinové a Dietrichsteinové.Většina kamenných staveb, které postavili Liechtensteinové, byla v pozdějších dobách přestavěna. K vzácným příkladům zachované gotické architektury patří některé části zámku, Kozí hrádek nebo kněžiště kostela sv. Václava. Zřejmě nejvýrazněji město ovlivnil František kardinál Dietrichstein, který držel město a panství v neklidné době první třetiny 17. století. Kromě jiného nechal přebudovat zámek, postavit první loretánský kostel v našich zemích, pozval piaristy, kteří v Mikulově zřídili první piaristické gymnázium severně od Alp, poutními stavbami ozdobil Svatý kopeček. V roce 1952 bylo historické centrum města prohlášeno městskou památkovou rezervací.
Mikulov |
|
Regionální muzeum v Mikulově |
|
Seznam členů Poradního sboru MVS "dílna"
Petra Korlaar, Petr Kubín, Ondřej Chrobák, Petra Bakó, Marcela Straková, Veronika Marešová, Filip Hauser