Richard Kočí
narozen: 26. 1. 1954 v Praze, žije a pracuje v Praze a Madridu
studia: Bellas artes de San Fernando, Madrid (ESP)
Escuela de Artes y Oficios, Madrid (ESP)
adresa: Betlémská 1, 110 00 Praha 1
e-mail: kocirich@volny.cz
http://www.richardkoci.cz
Henry Miller kdysi řekl, že cíl ke kterému směřujeme, nespočívá ve změně místa, ale ve změně myšlení. Jako asi každý, kdo v létě zavítá do Mikulova, i já jsem okamžitě pocítil jeho magickou přitažlivost. Shodou okolností byl příjezd načasován do období tropických veder, což jenom posílilo dojem jakési geografické popletenosti. Vzpomínám na ranní procházky po prázdném náměstí a stejně opuštěné uličky brzy odpoledne. V největším vedru lidé spíše vyhledávali stín a mně to strašně připomínalo atmosféru typicky líného, letního španělského odpoledne, které důvěrně znám ze Středomoří. Lehký nádech deja-vu okamžitě vyvolal pocit empatie s okolím. Minulost na mne doléhala z mnoha koutů Mikulova, byť jsem tam byl fyzicky poprvé. V Mikulově jsem našel klid na duši a pojetí času, na které jsem byl zvyklý z minulosti. Jinou časovou dimenzi. Takovou, kde čas plyne podle mých představ a člověk se necítí v neustálém vleku událostí a okolností. Moje sochy jsou poměrně náročné na realizaci, jak časově tak i fyzicky. Chtěl jsem, aby výsledek mé práce odrážel něco z mého měsíčního pobytu v Mikulově, aby tam nová socha nějakým způsobem patřila. „Slza kapucína“ je nejenom odkaz na dávnou historii města, ale také symbolický výraz spletitých cest osudu. Možná má Henry Miller pravdu, že cíl je hlavně názorový posun, ale místo v tom celém procesu hraje velkou roli. Život je změna a změna je život. V životě na sebe všechno navazuje. Bez minulosti není přítomnost a budoucnost je výsledek přítomnosti. Všichni víme, že život se odehrává právě teď a že není žádoucí se nostalgicky ohlížet zpět. A tomu, kdo příliš nahlíží do budoucnosti zase hrozí, že si jednou uvědomí, že mu něco uteklo a že to je nenávratně pryč. Víme to, ale stejně musíme opakovaně hledat cestu, jak se s těmito protiklady vyrovnat. Někdy jsme úspěšní, někdy méně. Umění je jedna z možných cest. A měsíc strávený nad uměním v Mikulově byl dárek, který jako dobré víno zraje s časem a kdykoli a kdekoli ho bude možné vytáhnout z truhly vzpomínek a krásně nostalgicky si ho vychutnat.
Richard Kočí
Slza kapucína
buková překližka, patina, 90 x 65 x 176 cm, 2006
Mikulovské výtvarné sypozium 2006
15. 7. – 12. 8. 2006