Dílna Mikulov - Výtvarné symposium

Libor Lípa


narozen: 12. 9. 1963
studia: SUPŠ Brno
adresa: Jindřicha Plachty 19, 150 00  Praha 5
e-mail: lipaart@seznam.cz
http://www.lipaart.cz

Autor také v roce 1994 a 2000.

Ú + O = LL

Ú = Účastník: Ach, to teplo. Ateliér mám krásný, světlý, hned vedle Ditrichštejnské hrobky, architektonického to skvostu Evropy. Bohužel jedno auto přes druhé, a ti turisti namačkaní někde v rohu. Automobil, zkáza lidstva.
O = Organizátor: Protivné teplo. Snad těm umělcům nebude na tom zámku horko. Snad budou mít dostatek světla a všeho. Cože?! Strom, který se přivezl, je uvnitř dutý? Musíme vyvolat nové jednání s vedením Českých lesů, a opět náklaďák a jeřáb!
Ú: Pracuje se mi dobře. Velký prostor a světlo. Jsem tu s Nikosem, ale míjíme se takřka plánovitě. Pokračuji v cyklu „Taneční kopec“, na kterém již pracuji asi tři roky. To je to místo nad městem, na které si lidé chodili vykřičet jednou za čas svou podstatu a duši. Dnes je to místo svaté. Těžiště práce chci brzy přenést na objekt „Červená vana“.
O: Sponzoři potřebují více reklamy v médiích! Vytvoříme nové rozhovory a sponzora vzpomeneme. To neprojde! Billboardy už visí. Zdálky je málo vidět nápis MVS. Tak si to dělej sám! Podařilo se již dosvítit ten tmavý ateliér? Nestarej se, máš svou práci. Kdybych se ne...
Ú: „Dvě sestry“, téma mé věčné. Genetická pouta. Nemožnost se vyvázat z daru přírody. Matka podobna své babičce. Dcera své sestře a dítě rodící se s náběhem na rakovinu jako jeho děd. Pánev sedmnáctileté dívky se již klene jako pánev její tety a hysterické výlevy ženy na opilého manžela řeší dcera opilstvím v baru a syn hysterií při sprejování barokní sochy.
O: Dostál nepřijede a prý se moc, moc omlouvá. Sakra!
Ú: Ta tyrkysově zelená a kobaltově modrá je smrtelná kombinace. Na to víno, co jsme včera večer pili, mám dnes ještě chuť. Přesto, že to byla smrtelná kombinace s tou diskusí o Rodinovi. Trochu mne pobolívá noha.
O: Prý někdo chce mít delší vstup při vernisáži. Nějak to vyřešte, nebo já. Tady kurva neumí někdo číst scénář!
Ú: Nemohu rozjet pořádně práci na objektu. U lakýrníků to vázne a já nemám úplně jasno. Ach ta noha. Přistoupím s vanou na variantu bé.
O: Přijedou všichni zástupci sponzorů, z ministerstva a kraje. Kapela taky klapla. Skvělé, snad se naopak něco zase neposere.
Ú: Ani varianta bé, tak cé. Musíš mi, Filipe, ale pomoci, už sotva lezu. Musí se sehnat ryby! Včera jsem myslel, že je to můj poslední den... a ta deprese.
O: Prosím vás, v pět začínáme, tak pozor na to. Co zase nejde, fakt už na to kašlu. Promiň.
Ú: Ještě pět minut a seknu sebou. S obrazem jsem dost spokojený, je tam ta přírodní i umělá inteligence. Červená vana je zatím jen červená (krásně).
O: Těch lidí, těch přírůstků, to teplo.
Ú: Těch genetických řetězců kolem, to teplo, během oficialit vypili ti lidi všechno víno, i všechno snědli..., ach jo.
O: Halóó, jasně že nezapomínám, že v úterý je schůzka ohledně 11. ročníku.
Ú: Túút ... halóó, jasně že nezapomínám žít lásko.

Libor Lípa
 


Dvě sestry
Dvě sestry
akryl na plátně, 200 x 140 cm, 2003

Mikulovské výtvarné sypozium 2003

19. 7. – 16. 8. 2003